Chybět nebude výkon nahoru. Bude chybět schopnost odebrat.

Studie ČEPS počítá pro cílové roky 2030 a 2035 dvě věci zvlášť — kolik bude v soustavě chybět kladné obchodní flexibility, tedy schopnosti dodat, a kolik záporné, tedy schopnosti odebrat. Rozdíl mezi těmi dvěma čísly je to nejzajímavější, co ve studii je.

Dvě čísla vedle sebe

Nedostatek kladné obchodní flexibility vychází na 43 megawatthodin v roce 2030 a 135 v roce 2035, a nastane po zhruba desetině hodiny za rok. Nedostatek záporné flexibility vychází na 12 000 megawatthodin v roce 2030 a 16 600 v roce 2035, a nastane po padesáti až šedesáti pěti hodinách ročně.

Poměr mezi objemy je zhruba sto dvacet až dvě stě osmdesát ku jedné. Není to rozdíl v přesnosti modelu. Je to rozdíl v tom, co soustavě bude chybět.

Studie k tomu píše, že plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů k tomuto nedostatku povede a že jej bude nutné v indikovaných hodinách regulovat zápornými podpůrnými službami — nebo, nebudou-li k dispozici v dostatečném objemu, odpojováním výroby z obnovitelných zdrojů.

Co z toho plyne pro někoho, kdo elektřinu odebírá

Ekonomika baterie i řiditelné zátěže se tím posouvá od klasického „vydělám na tom, že dodám ve špičce" k „vydělám na tom, že v poledne odeberu". Nabíjení za nulové nebo záporné ceny, záporná regulační energie a ořezávání odběrových špiček dostávají větší váhu než dodávka nahoru.

Pro odběratele je to dobrá zpráva ve dvou ohledech. Za prvé: hodnota flexibility se přesouvá k tomu, kdo má spotřebu, ne k tomu, kdo má zdroj. Za druhé: nízké a záporné polední ceny nebudou přechodná anomálie, ale strukturální vlastnost trhu — a to je fundament, na kterém stojí arbitráž i posun spotřeby.

Kdo dnes plánuje baterii nebo řízení zátěže, měl by si položit otázku, jestli je jeho obchodní případ postavený na dodávce, nebo na odběru. Podle národní studie je ten druhý řádově větší.